Zdravim vas pratele!
Opet v Nemecku…tentokrat opusteny kostel a
stare krematorium. Oboji
je jiz samozrejme davno nepouzivane. V kostele, po ranu, mrzne az praska a
ranni slunce vytvari , zkrz okna, krasne prusvity, tedy sajny, spravne cesky receno. Krematorium je ale mnohem strasidelnejsi /jen tu tak narazit na
holohlaveho Rudolfa Hrusinskeho/ je v nekolika urovnich, vsude schody a schudky
a zabradli. A take nekolik velmi roztomilych peci. Misto je to docela
strasidelne, mohlo by byt...ale vlastne ani neni…vsechny duse jsou jiz eteru,
nebot zde nikdo nezemrel ani nijak tragicky nezahynul.
V byvalem Vychodnim Nemecku, at je to jiz
provincie Sachsen, Sachsenanhalt, nebo Brandenburg, je dnes docela bida a musim
rici ze I stav jinych zemi Evropy mne cim dal tim vice zarazi. Je to jiz videt
prakticky vsude, neudrzovane budovy, mosty, chodniky, na vsem prach a spina,
kterou jiz nikdo leta necisti…tyhle moje
Urbexove cesty mne zacinaji cim dal tim vice deprimovat. /O tuto uvahu jsem se
tusim s vami v minulosti jiz jednou podelil/Je zvlastni, jak dnes jiz tento
trend je cim dal tim vice popularni. Foceni opustenych mist…co dodat, vsechna ta opustena mista v desolatnim
stavu,nemocnice, psychiatricke lecebny,materske skolky, kostely, klastery. Jako
kdybychom se pripravovali na to, ze brzy budeme vsichni zit v jakesi apokalypse,
tedy v koncich lidske civilizace.
Pripada mi,
ze mne foceni atmosfer techto opustenych mist v rozpadu ci rozkladu vzdy jeste
nejak bavit bude, ale jen takove male info o mne: Zacinam asi jiz byt mirne
povercivy ci co ale vsechna ta mista kde se stalo jiz buh vi co /a nemusi to
byt jen veznice ci koncentracni tabory/ ale rekneme staci napriklad
tuberkulozni kliniky, ve kterych zemrela spousta lidi a take deti, osob, ktere jeste vubec i co umirat nemeli. Jejich
neosvobozene duse neustale proudi chodbami techto objektu a nemohou tyto
prostory opustit. Ne kazdy v to veri, ja ale jsem mel jiz pred ocima tolik
materialu, ze jsem v to pevne presvedcen. Zacal jsem jiz take pred casem nosit
ssebou vetsi kus kristalu, doufaje, ze mne bude ocistovat a mam takovy pocit ze
to pomaha. Ta esotherika je opravdu vec, pratele!
Vazne a to
jiz delsi cas uvazuji o tom ze zacnu fotit sovy nebo vydry ci akvarijni rybky,
mozna. Nebo motyli ci mraky, nevim.
Prave jedu
vlakem a nalevo pozoruji z okna lisku, bezici v mirne zasnezenem poli…bezi
rychle a pripada mi ze bezi stejne
rychle jako jede muj vlak...
Žádné komentáře:
Okomentovat