V O J E N S K Ý V Ý C V I K O V Ý P R O S T O R - B O L E T I C E

Vojenský výcvikový prostor v okolí Boletic patří k jakémusi finále mých výletů do těchto míst. Na rozdíl od kupříkladu Doupova či Ralska je zde stále ještě k vidění celá řada osamělých statků a jiných budov po sudetských Němcích, odsunutých okolo roku 1946. Jak víme odsun němců neprobíhal všude tak jak měl a slyšel jsem od několika místních rodáků řadu otřesných historek či příběhů tak krutých, že se je stydím svěřit papíru...

Kdysi zde bylo na 50 obcí – převážně německých – s více jak 6.000 obyvateli (v drtivé většině německé národnosti).Všechny tyto usedlosti jsou dnes samozřejmě již v ruinách, nicméně byly celé postaveny  z kamene a to tak důkladně, že jsou stále ještě dobře patrné. Tu a tam zde člověk může ještě narazit na rozbitou kapli, velké stromy prorůstající ruinami staveb a všude kolem bažiny se zajímavou vegetací. Žije zde i celá řada přísně chráněných zvířat, jako například tetřívek či rys.

Projíždím celou oblastí v doprovodu pracovníka vojenských lesů, který zná celou oblast vskutku dokonale. Dozvídám se, že v obci Chvalšiny mluvil z jednoho balkónu na náměstí ke svým věrným Henleinovcům sám Adolf Hitler.

V prostoru je vůbec celá řada rarit, např. v jižní části Boletic je prastarý kostel sv.Mikuláše, který pochází z dvanáctého století a pamatuje Přemysla Otakara druhého. Tento šarmantní kostel který je nejstarším ve střední Evropě, nutně potřebuje opravu a já vskutku nechápu jak je možné že dodnes není úctihodně opraven. (Prý nejsou peníze a to se přitom na vládě pořádá tolik efektních večírků a recepcí...).

V okolí pramene řeky Blatnice stávala vesnice s názvem Goldberg -  česky se jí zde říkalo Zlatá – v tomto místě je po Němci opuštěných staveb asi nejvíce.

Řada bývalých sudetsko-německých vesnic jsou již dnes dokonale srovnána se zemí. Československá armáda obsadila oblast Boletic kolem roku 1953 a od té doby opuštěné domy a kostely „fungovaly“ jako terče pro tanky a dělostřelectvo. V druhé polovině padesátých let  se zde také natáčel film „Poslušně hlásím“, ano přátelé je to ten se Švejkem. Vesnice byly postupně srovnány se zemí a na jejich místech vznikaly vojenské střelnice. Dnes jich je v prostoru hned osm: tankové, dělostřelecké, letecké a pěchotní (v té poslední cvičí hlavně ostřelovači).

Vizuálně je na těchto střelnicích zajímavé i to, že zde jako terče figurují stará vojenská auta, samohybná děla a tanky. Názvy střelnic nesou ještě dodnes jména zlikvidovaných vesnic jako například Jablonec či Podvoří.

Zde všude je příroda úchvatná a dá se říci že se až překonává, upřímně řečeno není také divu neboť dobrých padesát let byly lidské zákroky v této oblasti jen minimální.

 Navštěvuji tuto oblast na jaře a musím říci že tak nádherné jaro jsem v Čechách ještě neviděl.

Několik Boletických střelnic je zajímavých i z jiného pohledu, jsou totiž zanechány zhruba v tom stavu, v jakém byly v padesátých či šedesátých letech minulého století. Na zdích jsou stále ještě patrné „nádherné“ totalitní nápisy jako např.: „Kvalitní výukou k vynikajícím střelbám!“ atd.

Různé jiné obce na kraji VVP jako např. Hodňov, mají také zvláštní atmosféru. Zde již nějací lidé žijí, ale domy jsou často v tak desolátním stavu, že to zde nejen připomíná kulisy k filmu „Král Šumavy“, ale spíše Černobylskou zónu. Není také divu, neboť tento bohem zapomenutý kraj byl přespříliš dlouho opuštěn a zanedbáván.

Je pravdou že v současné době jsou renovace v plném proudu, ale obávám se že to ještě nějaký čas potrvá, než se celý kraj vrátí alespoň částečně do stavu v kterém kdysi býval...

Dnes vedou skrz VVP i některé cyklo-stezky, ale nedoporučuji z nich odbočovat. POZOR! ve VVP mohou také někdy být střelby a pokud by vás zadržela vojenská policie bez povolení, tak to ještě může být docela problém.